Jak se mi líbilo na horách

Ahoj, jmenuji se Samanta je mi 7 let a chci vám všem říct, jak moc se mi líbilo na horách. Tuto zimu jsem byla už dvakrát poprvé na horách. Jednou loni před vánoci a podruhé v lednu. Nikdy před tím jsem na horách nebyla a nikdy jsem nelyžovala. Ze začátku byl pro mě oříšek stát na lyžích, udržet se při jízdě, nepadat a hlavně vstát zase na nohy, to bylo úplně nejhorší. Díky, že se pokaždé našel někdo, kdo mi pomohl vstát. Vždyť jsem ještě dítě.

Obě lyžovačky byly krásný, jednou jsme bydleli na chatě a na lyžování jsme museli kousek dojíždět autobusem, ale to nám vůbec nevadilo. Ten kopec kam jsme jezdili, se mi moc líbil. Myslím, že se jmenoval Sjezdovka, protože všichni říkali, že jedeme na sjezdovku. Tak asi jo.

Také mi tam moc chutnalo. Jen jednou se nám sešlo rizoto s rizotem. Na sjezdovce jsme měli rizoto k obědu a večer na chatě taky rizoto. Bylo prostě všude. A brácha hodně vzpomíná na čočku, ale asi ne v dobrým. Úplně nejlepší jídlo co tam bylo, byla horká čokoláda za odměnu. Taky jsem zjistila, že po lyžování se krásně spí. Vůbec jsem nepotřebovala tu meducínu na klidný spánek co užívám v domově proti smutku.

Z hor se mi odjíždělo špatně, jednak proto, že jsem věděla, že se mi bude stýskat a taky proto, že jsme nemohli vyjet s autem. Naštěstí přišli chlapi a vytlačili nás a už jsme jeli. Jo a měla jsem pravdu, stýská se mi. Příští rok možná zase přijedu. Ahoj hory už se na Vás těším.

Více o nás

Další články:

Ocenění tety Soni

Dne 23.března 2023 převzala v Hotelu Rustikal v Hustopečích naše paní vychovatelka Soňa ocenění Zlaté srdce v kategorii pedagogický pracovník. Tuto anketu o nejoblíbenějšího pedagoga/pedagožku roku ve školských

Máme nové zážitky!

U nás v dětském domově se stále něco děje. Když zrovna nepíšeme úkoly, neuklízíme, nevaříme či nejíme 🙂 užíváme volného času na plné pecky. Třeba v sobotu